Astrology Pacific

V roce 1992 vyprší funkční období presidenta republiky a parlamentů. Pro zdar každé akce, ať už je to hasičský bál v Horním Dolním, nebo změna ústavy, je navýsost důležitý vhodný termín konání. Nad konstelací parlamentních i komunálních voleb 1990 si každý astrolog, pokud nepracuje pro staré struktury, musí rvát vlasy. Podařilo se totiž vybrat dny, kdy navzdory hezkému počasí padaly trakaře plné negativní kosmické energie. Čtenář samozřejmě namítne: no jo, po bitvě je každej frajtr generálem. Leč historia est magistra vitae, a proto myslím neuškodí, předtím než se pokusíme zamyslet nad vhodným časem pro volby letošní, zhodnotit konstelaci těch prvních svobodných. Odstartovány byly při úplňku (opozice Slunce-Luna), takže řada lidí do poslední chvíle nevěděla, jak se rozhodnout. Nicméně Měsíc ve Střelci podporuje ideály a zdůrazňuje duchovní a mravní hodnoty. Druhého dne ovšem přešel do Kozoroha a spojil se s Uranem, jenž byl v kvadratuře s Martem. Že se podařilo spočítat hlasy, je zázrak. Hlavní a dlouhodobý aspekt však byla opozice Jupiter—Neptun. Jupiter, symbol moudrosti, dobra a státnosti, měl proti sobě symbol psychických obtíží, klamání davů a novodobě i komunismu. Není proto divu, že těsně před volbami vypukla aféra Bartončík, že do předsednictva FS byl zvolen i Vasil Mohorita a že po půl roce vyvstala nutnost lustrovat všechny ústavní činitele.

Opozice Jupiter—Neptun byla i při komunálních volbách (24.11.1990), a navíc i čítanková opozice Venuše—Mars. Měsíc v jinak průkopnickém Vodnáři tvořil kvadraturu s Plutonem a výsledkem toho všeho byla dezorientace a nezájem.

Zatímco parlamentních voleb 8. a 9.6.1990 se zúčastnilo 96 % oprávněných voličů, ke komunálním volbám přišly slabé tři čtvrtiny. A na lustrace kandidátů raději nikdo moc nenaléhal, protože při jejich důsledném provedení by asi leckde nebylo koho volit. To bylo jasné i bez horoskopu. Zkrácení funkčního období na dva roky také nebyl šťastný nápad. Rok 1992 probíhá ve znamení námluv mezi Uranem a Neptunem, ke konjunkci však dojde až v roce příštím. Bude to šance k výrazným změnám jako v roce 1988, kdy díky třem konjunkcím Saturna s Uranem na zemském meridiánu začaly pukat ledy v zemích socialistického tábora. Spojení Saturn—Uran je náhlý osudový zvrat trvalé platnosti. Spojení Uran—Neptun bude exaktní až koncem prosince, ale přesto již během celého roku vyhrotí ideologické spory, podpoří tajná spiknutí a způsobí řadu živelných a technických katastrof. Šanci k definitivnímu rozbití starých pořádků přinese až rok následující. Nový parlament a vláda dostanou do vínku pouze Jupitera a Neptuna v trigonálních znameních, což jest oslabení vlivu levice, ale jinak to budou opět děti chaosu, jež budou od samého počátku oslabovat důvěru občanů v ústavní orgány.

    Jak už jsme řekli, pomalé planety nevytvoří v roce 1992 přesné aspekty, avšak budou jednotlivě působit v kritických stupních. Státotvorný Jupiter bude negativné působit na přelomu dubna a května, uprostřed října a na konci prosince. Tato období nejsou vhodná pro rozhodování o zásadních otázkách. Složitější to bude se Saturnem, Uranem a Plutonem. Planety, jejichž účinky jsou všeobecné považovány za negativní a škodlivé, získávají v kritickém stupni kladnou hodnotu. Chce to ovšem zvládat mistrovskou třídu ve hře s ohněm. Uranské iniciativy lze využít v prvních lednových dnech, dokud v nás ještě budou dřímat novoroční předsevzetí. Saturnského soustředění využijme na přelomu ledna a února k poučení z minulých chyb. Účinky Plutona, objeveného až r. 1930, nejsou vzhledem k jeho nepatrné rychlosti dosud náležitě empiricky ověřeny. Kolem kritického 21. stupně Štíra se bude pohybovat od května až do října. Půl roku se tedy nabízí možnost provádět chirurgické řezy laserovým paprskem. A protože Pluto je jaderná energie, mohou tak činit jen skuteční odborníci. Záleží pochopitelně na celkové aspektaci jednotlivých dnů. Jupiter bude koncem srpna podporovat Plutona, Urana koncem července a Neptuna začátkem srpna. Tyto aspekty lze považovat za státotvorné na způsob judistického hmatu, tj. využití síly protivníka k vlastnímu prospěchu. Parlament by si měl dopřát dovolenou mimo sezónu, např. v září, neboť během prázdnin může vyřešit řadu problémů, s nimiž by se jinak potýkal celý rok.

Nový parlament zvolí nového presidenta, a tím bude opět Václav Havel. To, že po druhém zvolení r. 1990 dobrovolně omezil své funkční období na dva roky, mu nebude nic platné. I kdyby si zase vymyslel nějakou zákonnou kličku — např. že už nemůže být zvolen potřetí, nevysvobodí se z veřejného života. Nebude-li československým presidentem, schytá nějakou důležitou funkci v některém evropském společenství nebo v OSN. Jeho souřadnice jsem získal v lednu 1989 a byl to a dosud je nejkatastrofálnější horoskop, jaký jsem kdy nejen počítal, ale i viděl. Horoskop pana presidenta nahrává astronomům a všem dalším odpůrcům astrologie na smeč, protože podle všech elementárních pravidel se s takovou konstelací snad ani nedá žít. Je to ovšem také brilantní příklad, jak je možné čelit osudu. A že zlo se nezalekne faktické síly své oběti, nýbrž jejího odhodlání nedat se. Je to zkrátka horoskop buď—anebo. Zkušenost ostatně praví, že význačné osobnosti se zpravidla rodí za velmi nepříznivých konstelací. Nevyžádal jsem si svolení a nebudu se proto šířit o podrobnostech, uvedu jen jednu tendenci, která je pro osud země důležitá. Tehdy počátkem roku 1989 mi podle dlouhodobých tranzitů vycházelo, že Václav Havel bude v zajetí státní moci minimálně do r. 1995. Symbolika hvězd je široká a spíš nekonkrétní. Možná si vzpomenete na jeden z posledních politických vtipů, neboť se zdá, že tuto kategorii listopadová revoluce odvrhla na ono zprofanované smetiště dějin. Při poledním věznění Václava Havla se říkalo, že bude presidentem po Husákovi, anžto právě studuje v přípravce. Samotný fakt zajetí je naopak zcela konkrétní, protože Hrad je pro Václava Havla jakási luxusní Pankrác. Václava Havla — spisovatele známe jako diagnostika absurdních situací, které si nikdy nemusel vymýšlet, protože je viděl a doléhaly na něj na každém kroku. Jeho díla satirická i filosofická mají racionální základ. Soustřeďuje se v nich na otázku, jak vlastně funguje — nebo spíš nefunguje — racionálno. Až se Václav Havel v důchodovém věku vrátí z veřejné sféry ke svému psacímu stolu, napíše věci nečekané a překvapující. Opustí racionální parketu, daleko větší roli v jeho díle bude hrát fantazie i zaměří se na problém, jak vlastně funguje iracionálno. Ale o tomhle si zeširoka popovídáme při oslavě 10. výročí založení nakladatelství Paseka, na kterou pana Havla — tehdy již opět spisovatele — tímto co nejsrdečněji zveme.

    Čtenáře však nyní víc zajímá nejbližší budoucnost a čeká na zodpovězení otázky, kdy by bylo nejlépe volby konat. My se ovšem dopustíme poněkud laciného triku a neprozradíme. Ono totiž — kdyby se ústavní činitelé náhodou trefili do námi doporučeného termínu, určité by se — vždyť jsme u nás — našel nějaký vlivný křikloun, že volby nebyly regulérní a musejí se opakovat. Takže až úřady vyhlásí den D, nahlédněte do našeho kalendária a uvažte sami, jestli vás nějaká zrádná konstelace nenutká vhodit do volební urny lístek, s nímž byste za příznivějšího postavení planet naložili — no řekněme mnohem racionálněji.